02.03.2019 HK Ivančice - TJ Sokol Újezd u Brna (ml. dorostenci)

Autor: Pavel Víška <(at)>, Téma: D - dorostenci mladší, Vydáno dne: 04. 03. 2019

02.03.2019 HK Ivančice - TJ Sokol Újezd u Brna (ml. dorostenci) 20190302 ml. dorci vs. HK Ivančice - přehled HK Ivančice - TJ Sokol Újezd u Brna 42:38 (18:19)


Kniha Roberta Louise Stevensona byla inspirací ke komentáři.


    Letošní druhý zápas jsme odehráli na palubovce Ivančic, tedy celku, který je v tabulce těsně nad námi. Tento zápas byl mimořádný hned z několika hledisek.

    Předně nás bylo na hru 11 borců, včetně pravého gólmana Šimona Merhauta a především včetně našeho odchovance Zorana, který ač hráč Frýdku – Místku, může letos odehrát i několik zápasů v našem dresu jako hostující hráč. Post trenéra pro dnešek zaujal Aleš Flajšinger. Zoranův přínos měl být podstatný, a tak jsme byli plní optimismu a očekávání.

    Začátek zápasu byl z naší strany lehce nervózní, ale pomaloučku jsme začínali tahat za delší provaz. 5 až 20 minuta, to byl z naší stany koncert jak útočný tak obranný a místy jsme vedli až o 5 branek. Všichni hráči v této pasáži v sobě zrovna probudili pana Jekylla (tedy toho pozitivního, bojovného a házenkářského), ale to jsme ještě netušili, že nám téměř každý z našich borců nám ukáže i pana Hyda (tedy toho negativního, odevzdaného a neházenkářského). Ono to s tím Jekyllem a Hydem je docela přirozené a každý to tak v sobě nějak máme. Jde v podstatě vždy jen o to, jak s tím zlým a špatným Hydem v nás dokážeme bojovat a potlačit to, popřípadě jak dokážeme, když nás ten Hyde zrovna popadne, se třeba jít schovat někam do kouta (rozuměj, třeba se nechat vystřídat).

    Když nás ovládá Jekyll, tak Zoran organizuje obranu a ostatní ho poslouchají a navzájem si pomáhají, pozorně přistupujeme k soupeřovým spojkám a vytváříme na ně tlak, který pak vede k jejich střelecké nemohoucnosti, v útoku se spojky kříží a vytvářejí si volné prostory, Zoran dostává na šestku spoustu přesných nahrávek, z kterých dává góly, nebo získává 7m hody, které David s jistotou proměňuje, naše křídla (Honza, Martin Máša, Martin Jandl a Šimon Havíř)dávají krásné góly i z těžkých úhlů, ještě starší žák Marťas sází jeden podstřel za druhým a dělá si z brankáře doslova legraci, Šimon se v euforiii v bráně vrhá do všech střel a neváhá tam dát třeba i hlavu, Milde a Pepa uvědomujíc si svou rychlost proskakují soupeřovou obranou, prostě radost pohledět.

    A jak to vypadá, když nás ovládne pan Hyde? Tak Zoran stále organizuje obranu, ale ostatní ho neposlouchají a navzájem si nepomáhají, nepřistupujeme k soupeřovým spojkám a ty pak mají klid na zakončení, v útoku se nekřížíme a hrajeme jen sterilní lajnu bez navázání, Zoran dostává neustále nahrávky do pivota, i když je obsazený a bráněný, křídla střílí za každou cenu i z nemožných úhlů, ještě starší žák Marťas opakovaně neúspěšně střílí podstřelem za každou cenu, Šimon nechytá lehké střely z velké dálky, Milde a Pepa stojí v obraně jako solné sloupy a okolo nich procházejí útočníci jako nůž máslem, David hledajíc stále na šestce Zorana naprosto rezignuje na samostatný průnik do obrany, nebo na střelu z větší vzdálenosti (pak se nelze divit, že tu střelbu na sebe bere Marťas)…

    Shrnu to do jedné věty. Když nefunguje varianta A, tak musím mít i variantu B a tu pak umět taky použít! Samozřejmě je taky otázka, jestli umíme i nějakou variantu B a jestli umíme vyhodnotit situaci a umíme přepnout na tu variantu B. Varianta A je leckomu vrozená už od malička a nemusí se jí moc učit, variantu B se víceméně vždy musíme někde naučit (že by na tréninku?) a také přepínat mezi těmito variantami se musíme naučit (asi taky na tréninku?). No a představme si, že ten kdo umí, tak má v záloze třeba ještě varinaty C a D (a ty se asi taky musel taky někde naučit). Učení někdy bolí, ale jen a variantou A se téměř nikdy nevyhrává. A ještě jedno „filozofické“ moudro. Variantu A netřeba moc trénovat a zdokonalovat, naopak na variantě B je třeba vždy zamakat a natrénovat ji. A také je třeba si uvědomit, že když neustále používám jen variantu A a ta mi nevychází, tak se logicky dostavuje zklamání a frustrace a když proti tomu bojuji opět jen variantou A, tak to dobře nikdy nekončí…

    Ta 5 až 20 minuta první půlky, to byla téměř symfonie a do hry se zapojili všichni kluci. Na všech bylo vidět nadšení, chuť a radost ze hry, Šimon v bráně i celá lavička společně slavili každý jeho úspěšný zákrok zaťatou pěstí. Soupeřova nejlepší spojka byla dokonale ubráněna a zhnuseně odešla střídat. Varianta A nám fungovala. Koncem první půle se však soupeř začal vracet do zápasu a my stále hráli tu variantu A a s tou se dnes vyhrát fakt nedalo. Samozřejmě teoreticky hlavní přepínač mezi variantami A a B je trenér, který mění sestavu a obraz hry, ale zde mluvíme o každém jednotlivém hráči a jeho schopnosti přepínat mezi svými herními variantami A a B.

    Těsně po zápase položil trenér Aleš otázku „co se s námi stalo?“, proč náš výkon šel tak dolů? V té chvíli jsem ještě neznal odpověď, ale teď bych řekl, že soupeř uměl, na rozdíl od nás, přepnout na svou variantu B, my zůstali celý zápas u A.

    A úplně nakonec poděkování Zoranovi, že na nás nezapomněl, protože jeho pobyt na hřišti z nás dělá lepší mančaft. Dnes to na výhru sice nestačilo, ale třeba už příště budeme slavit!








SVAZOVÉ PŘEHLEDY

20190302 ml. dorci vs. HK Ivančice - přehled