17.-21.11.2008 Soustředení a turnaj 4+1 Rijeka-Chorvatsko (mini)

Autor: Luděk <kubat(at)cbox.cz>, Téma: H - Miníci a přípravka, Vydáno dne: 28. 12. 2008

Medaile Rijeka 2008

Soustředění a turnaj v chorvatské Rijece
17.-21.11.2008



    E-mail umožňující tuto akci přišel 10.10.2008 od kamarádů Jany a Honzy Kratinových z Olomouce. Stálo v něm :
Ahoj Luďku,
každým rokem v listopadu jezdíme v rámci družby na podzimné soustředění a turnájek 4+1 do Chorvatska. Chci se tě zeptat, jestli nemáte zájem jet s náma, vím že píšu dost narychlo, ale vždy jezdily děti z Olomouce a okolí a letos nám jedna škola odmítla. Pojedeme v termínu 17.-22.11. Cena bude 3000,- Kč na osobu (doprava, strava a ubytování na lůžkách). Během pobytu děti 2x denně trénují s chorvatským trenérem a na zavěr je malý turnájek, dále nákupy, památky, moře.
Je to super, dětem se to moc líbí, na našich stránkách jsou fota. Jestli byste o nabídce uvažovali, dej mi prosím vědět během příštího týdne. (berem děti 98 a mladší), přesný počet zatím není nutný, jenom přibližný ať vím jak velký autobus.
Dík a pěkný den přeje Honza a Jana K.
Uznejte, že takovouhle šanci není možné nechat plavat :-).
    Kontaktoval jsem rodiče dětí a informoval jsem je o této (z mého pohledu) senzační nabídce. Někteří se nadchli okamžitě, někteří později a někteří z nejrůznějších důvodů odmítli. Asi tři týdny před odjezdem vykrystalizovala sestava tří kluků, což, jak většina z nás ví, je málo. Oslovil jsem tedy dva okolní oddíly s prosbou o pomoc a spolupráci. Telnický Jara Popela se myšlenkou nadchl a slíbil kluky i sebe. Ani on to však neměl jednoduché a nakonec přesvědčil kromě vlastní manželky jen rodiče Pavlíka Sobotky. Nebylo nás tedy mnoho, ale na 4+1 bez střídání to stačilo.
    Týden před odjezdem byl poměrně hektický. Ladily se podrobnosti, vyřizoval jsem pojistky, až konečně vše vyvrcholilo setkáním všech aktérů v pondělí 17.11.2008 ve 21:30 v Sokolovně v Újezdě. Zhruba o hodinu později dorazil autobus olomoučáků a naše minivýprava ve složení Adam Diviš, Adam Fila, Vojtěch Nešpůrek, Pavel Sobotka, David Popela, Jara Popela a já, vyrazila vstříc novým zkušenostem.

Úterý

    Autobus nás unášel nocí přes Telnici do Bratislavy, přechodem Rajka do Maďarska, projeli jsme i kousíčkem Slovinska a přechodem ..... jsme vstoupili do Chorvatska. Zhruba v 8 hodin jsme dorazili do Rijeky, přímořského města s 250 000 obyvateli, kde jsme měli prožít čtyři dny. Bydleli jsme v ubytovně Červeného kříže, kde už na nás čekal Tomy Kruljac, šéftrenér mládeže, který měl náš pobyt na svědomí. Děti jsme ubytovali v pětilůžkovém pokoji a my s Jarou zabrali dvoulůžkový. Po krátké pauze spojené s prohlídkou oblázkové pláže jsme zamířili na oběd. Rijeka 1 Rijeka 8 Rijeka 6 Rijeka 5 Jídelna byla o pět pater níž, takže jsme to pojali jako předtrénink. Po obědě jsme autobusem zamířili do haly Trsat, jenž se nachází nedaleko zřícenin stejnojmenného hradu. Dvouhodinový trénink měl, stejně jako všechny ostatní, na starosti Tomy Kruljac. Po tréninku následovala prohlídka hradu s nezbytným focením.

 

Trsat 4 Trsat 5 Trsat 3 Trsat 2
Děti se za chvíli začaly zajímat o autobus, ale dozvěděly se, že nás čeká 1200 schodů do města a ještě cesta na ubytovnu. Nechápu to, ale některá individua měla i nevhodné poznámky :-).
    Před večeří jsme děti nahnali do sprch a odebrali se k jídlu. Tedy abych byl přesný do jídelny, neboť místní kyselé brambory, zřejmě obdoba našeho bramborového salátu, byly tak kyselé, že mi málem slezl zbytek vlasů. Nicméně jsem to snědl, ale byl jsem asi jediný. Po odchodu z jídelny se děti vydaly plenit zásoby od maminek a my dospělí jsme si sedli s Tomym a řidiči do křesel na chodbu a diskutovali jsme o házené a dalších přidružených věcech, např. o holení :-)

Středa

    Ve středu byla snídaně v 8:30 a potom jsme šli omrknout město a přístav. Rijeka 7 Rijeka 3 Hala Kozala V 10:30 nás naložil autobus, který nás dopravil na trénik do haly Kozala. Trošku problém byl při parkování, ale Tomy nám vybral místo na chodníku a telefonicky nové parkoviště zlegalizoval. Ihned po docvičení jsme odjeli na oběd a dál do haly Trsat, kde se konal turnájek za účasti pěti týmů. Protože se jednalo o minižáky, byli jsme svědky Chorvatského modelu práce s nejmenšími. Tam totiž miníci nehrají moc podle pravidel. Běžně se tolerují kroky, brankoviště i přerušení driblinku. Nikoho vlastně nezajímá ani počet gólů. Jediné na čem záleží, je osobní obrana a pohyb po celém hřišti. Děti tady učí především rychlosti a přehledu dění na hřišti. Svazování pravidly nastává až později.
    V tomto duchu probíhal i náš turnaj, kdy na závěr dostali medaile všichni aktéři. Mě to však nedalo a zpracoval jsem výsledky všech týmů. Doufám, že jsem tímto chorvatský model moc nenaboural :-)
    


ZÚČASTNĚNÁ MUŽSTVA